Obsahem tohoto článku jsou informace, jakým nejvhodnějším způsobem vysazovat a pěstovat vinnou révu.
Stanoviště
Réva je náročnější na teplo a může být poškozována jarními mrazíky. Proto pro ni vybíráme vždy to nejlepší místo. Volíme většinou jižní stranu, která je bohatě zásobená slunečním svitem. Můžeme také vysadit u stěny kryté před studenými severními větry. Hodí se i jako popínavá rostlina na různé pergoly. S úspěchem se dá pěstovat i ve skleníku, pokud podmínky nedovolují venkovní výsadbu. Nevhodné jsou pro výsadbu mrazové kotliny a těžké zamokřené půdy, nebo i vyšší nadmořské výšky, kde může réva utrpět poškození jarními mrazíky. Půdu je vhodné předem dostatečně připravit. Bude dobře prosperovat ve středně těžké, hlinité půdě. Písčité půdy zadržují příliš málo vody, jílovité naopak drží mrtvou vodu a mají v sobě málo vzduchu. Optimální pH půdy pro její pěstování je mezi 6,0 – 7,3. Při nižších nebo vyšších hodnotách pH je omezeno přijímání živin. Před výsadbou je vhodné zabezpečit vyhnojení pozemku buď uleženou chlévskou mrvou, nebo rozloženým kompostem, abychom zajistili dostatek živin v půdě.
Výsadba
Pro prostokořenné sazenice je nejvhodnější doba pro výsadbu jaro v době od poloviny dubna až do poloviny května. Pokud jsou již pěstované jako kontejnerované, zde můžeme vysazovat po celé vegetační období. Podzimní výsadbu lze provést u rostlin s dobrým kořenovým systémem, nejlépe do konce října. Sazenice jsou roubované, kde je část roubování ošetřeno parafínem. Tento parafín nikdy neodstraňujeme, jinak by mohlo dojít k zaschnutí roubu. Vlivem teploty a slunečního záření parafín postupně změkne a umožní prorůst mladým výhonům. Jamka by měla být dostatečně hluboká, s hloubkou 40 cm. Vždy bude záležet na výšce roubu, tak aby bylo místo štěpování asi 5 cm nad povrchem půdy. Celá sazenice by měla být v zemi, nikoliv jenom kořeny. Na dno jámy dáme kvalitní zahradní zeminu bohatou na humus. Přímo ke kořenům sazenice nikdy nedávejte čerstvý hnůj ani jakákoliv hnojiva - mohly by sazenici poškodit! Také je nutné do jamky před výsadbou nalít alespoň 5 litrů vody, která na začátku ulehčuje růst.
Poté přisypeme zeminu a udusáme. Pokud sazenice ještě nejsou narašené, opatrně nahrneme zeminu přes roub. Révová očka totiž nejlépe raší ve tmě a vlhku, aby nedošlo k vysoušení sluncem a větrem! Jakmile začne rašit, zeminu odhrneme. Pár centimetrů od hlavičky vysazené révy by měla být ukotvena pevná opora. V prvním roce po výsadbě je velice důležitá pravidelná zálivka. Pokud vysazujeme rostliny do řady, vhodná vzdálenost sazenic se pohybuje v rozmezí 80-100 cm.
Pěstování
Péče v 1. roce
Jakmile začne réva na jaře rašit, ponecháme pouze 2 silné výhony. Ostatní slabé postupně vyštipujeme. Ten, který je rovnější a silnější začneme vyvazovat podle opory. Druhý buď odstraníme, nebo zkrátíme na délku asi 15 cm. Zkrácený výhon můžeme využít v případě, že nám hlavní výhon v zimě vymrzne. Postupně vyvazujeme hlavní výhon (kmínek) nejlépe pružným úvazkem, aby nedošlo k jeho zaškrcení. Během roku odstraňujeme z kmínku zálistky, stejně tak jako se provádí u rajčat. Pokud se vytvoří na kmínku květenství, musíme ho odstranit, aby příliš neoslaboval rostlinu. Na podzim k rostlině přidáme dobře vyzrálý a zetlelý hnůj nebo kompost a opět přihrneme zeminu k sazenici.
Péče v 2. roce
a) Pokud během prvního roku vyrostl dlouhý a silný výhon (kmínek) sestřihneme ho na výšku 90-100 cm. Po sestřižení vyrazí ze spících oček výhony, ze kterých ponecháme 2 nejsilnější. Z těch vytvoříme ramínka. Již v druhém roce pak můžeme očekávat násadu květenství. Na každém výhonu ponecháme maximálně jeden hrozen.
b) Je-li výhon slabý, zakrátíme výhon nad zemí na 2 očka a ostatní výhony odstraníme. Pěstujeme pak stejně jako v prvním roce. Sazenice je již dostatečně zakořeněná a její růst pak bude velice rychlý a silný. V létě ošetříme proti houbovým chorobám a přihnojíme.
Řez révy
- Zimní řez provádíme v době, kdy by již neměly nastat velké mrazy, které by révu mohly poškodit. Nejvhodnější doba je někdy okolo konce února až března. Pokud řez provedeme pozdě, réva může být oslabena vytékáním mízy. Řez provádíme dále od pupenu, jinak by došlo k poškození a zaschnutí. Réva plodí na jednoletých výhonech. Proto na keři odstraňujeme většinou loňské odplozené dřevo a nepotřebné výhony. Na keři ponecháme většinou dva výhony s potřebným počtem oček. Obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají z 5.-7. očka, proto je můžeme za tímto očkem zakrátit. U nás je nejběžnější řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, z něhož vyrůstají 2 hlavní výhony (tažně). Z těch se potom vyvíjí další výhony, které budou plodit. Pokud budete révu pravidelně na jaře střihat, dočkáte se pěkné úrody.
- Letní řez ovlivní kvalitu a také zdravotní stav hroznů. Můžete také omezit napadení révy houbovými chorobami. Provádíme ho po násadě květů, když se začínají tvořit malé bobulky. Zkrátíme všechny výhony, které nesou hrozny přibližně za 7. listem nebo zpravidla za posledním hroznem. Tímto řezem dojde k přerušení hlavní osy letorostu a podpoří se tvorba zálistků. Jejich mladší listová plocha je pak ale citlivější na napadení houbovými chorobami, zejména plísní révy a padlím révy. Proto je dobré tyto zálistky včas odstranit, nejčastěji se vylamují ručně.
Hnojení
Velmi důležité je u révy hnojení. Základní a nejdůležitější hnojení aplikujeme na počátku vegetace tj. na jaře před rašením např. Cereritem nebo speciálními hnojivy určenými pro révu, ve kterých je obsažen optimální poměr živin. Hnojivo aplikujeme rozhozem po povrchu půdy, které následně zapravíme do půdy. Zálivka po přihnojení příznivě ovlivňuje rychlost působení hnojiva a jeho účinnost. Proto je vhodné provádět aplikaci hnojiva třeba i před deštěm.
Další velice důležité hnojení je po odkvětu, před nasazováním bobulí. Zde můžeme aplikovat Krystalické hnojivo pro vinnou révu formou zálivky nebo i jako postřik na list. Je vhodné hnojení ještě jednou zopakovat. Od srpna již používáme pouze podzimní hnojiva, která obsahují více fosforu a draslíku a jen minimum dusíku. Příkladem takového hnojiva je Trumf podzim.
Choroby a škůdci
Převážně upřednostňujeme výběr odolnějších odrůd vinné révy, které nejsou náchylné na houbové choroby.
Pro zachování úrody a zdraví rostlin se však pěstování vinné révy někdy neobejde bez potřebné ochrany proti těmto chorobám.
Choroby
Peronospora (plíseň révová)
nejčastější chorobou napadající révu je plíseň révová, která se zpravidla vyskytuje už v červnu. Na listech se objevují žlutozelené vodnaté skvrny a na spodní straně listu bělavý povlak spor.
Postřik se provádí těsně před a po odkvětu, nebo 2x po odkvětu révy s aplikací hlavně na spodní stranu listů. Ochrana se provádí fungicidními přípravky např. Prolectus, Polyram WG, Ridomil Gold MZ Pepite, Switch, Dithane DG 45 Neotec, Champion 50 WG
Padlí révové
plísňové onemocnění napadající letorosty a listy. Na napadených místech se vytváří bílošedý moučnatý povlak.
Postřik se provádí těsně před a po odkvětu, nebo 2x po odkvětu úplně stejně jako postřik proti padlí. Proto můžeme aplikovat ve spojitosti s postřikem proti plísní révové (tank-mix). Vhodný přípravek pro ošetření je Magnicur Core, Karathane New, Topaz 100 EC, Sulfurus
Botrytida (Plíseň šedá)
houbová choroba napadající hrozny těsně po odkvětu. Největší škody způsobuje při napadení zrajících plodů, kde na bobulích jsou již viditelné tmavší skvrny. Později dochází k praskání a odlupování slupky.
Aplikaci provádíme postřikem v první polovině srpna. Ochrana se provádí fungicidními přípravky např. Teldor 500 SC, Melody Combi 65,3 WG, Rovral Aquaflo
Škůdci
Vlnovník révový
roztoč poškozující listy révy svým sáním. Při sání dochází k deformaci listů a poté vznikají plstnaté útvary na spodní části.
Proti těmto škůdcům jsou velmi důležité jarní preventivní postřiky v době, kdy jsou očka nalitá, ale nejsou ještě viditelné zelené části. Z chemických přípravků provádíme aplikaci postřikem např. Sulka Extra, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP, Mágus 200 SC. Tyto přípravky můžeme aplikovat i za vegetace v červnu a červenci. Těmto škůdcům můžeme předcházet při nasazení dravého roztoče.
Hálčivec révový
způsobuje kadeřavost neboli akarinózu. Projevuje se výrazným zpomalením růstu letorostů, nerovnoměrným rašením a deformacemi listů. Těmto škůdcům můžeme předcházet při nasazení dravého roztoče. Chemické ošetření je stejné jako při napadení vlnovníkem révovým.