Nejvhodnější výsadba prostokořenných růží je od počátku října až do zamrznutí půdy. V září tyto růže raději nekupujte, neboť nemusí být dostatečně vyzrálé. Proč volíme raději výsadbu na podzim? Půda je ještě z letních měsíců vyhřátá a rostlinky mají dostatek času v půdě do zimy zakořenit. Pokud provádíte jarní výsadbu, musíte pak provádět častější zálivku tak, aby bylo zajištěné zakořenění a neuschly suchem. Kontejnerované růže lze vysazovat po celý rok, pokud není půda zamrzlá.
Výsadba a stanoviště
Růže vyžadují světlé a vzdušné místo. Ve stínu málo kvetou, vytahují se, trpí nemocemi a mohou vymrznout. Sluneční úpal není také úplně vhodný, květy se doslova spálí, nebo příliš rychle odkvétají. Z hlediska půdy nejsou růže nijak náročné. Obvykle vystačíte se zahradní hlinitou nebo hlinitopísčitou půdou bez vytrvalých plevelů, do které můžete přidat substrát k tomu určený nebo dobře rozložený zahradnický kompost.
Velikost jámy je závislá na velikosti kořenového systému. Její hloubka a šířka by měla být větší než kořenový systém bez jakéhokoliv ohýbání kořenů. Růže očkované sázíme vždy tak, aby bylo místo štěpu zhruba 3-5 cm pod povrchem půdy. Ochráníte tím vymrznutí sazenice při velmi nízkých teplotách. Pokud vysazujete prostokořenné sazenice, tak před výsadbou pozorně prohlédněte kořenový systém. Odstraňte poškozené kořeny až do zdravé části. Sazenice můžete před výsadbou namočit alespoň na 2 hodiny do vody. Růže s kořenovým balem stačí jen dostatečně zalít. Při výsadbě na podzim výhony nezakracujeme, ponecháme řez až na jaro, kdy sestřihneme na 3-5 oček. Růže se doporučuje na zimu dostatečně zamulčovat např. kompostem, listovým mulčem, kůrou nebo i chvojím do výšky až 20 cm.
Vzdálenost při výsadbě
Růže mají mít dostatek místa, aby si vzájemně nestínily a nepřekážely v růstu. Příliš hustá výsadba podporuje šíření houbových chorob, rostliny se vytahují do výšky, v dolních partiích ztrácejí listy a musejí se stále silně seřezávat. Výsadba růží závisí na typu růží. Pokud vysazujete smíšený záhon, volte do popředí růže s nižším vzrůstem tak, aby nezastínily růže v zadní části.
- Slabě rostoucí odrůdy růží např. skalkové růže vysazujeme na vzdálenost minimálně 30 cm
- Velkokvěté růže a mnohokvěté růže vysazujeme na vzdálenost 40 – 50 cm
- Půdopokryvné růže vysazujeme na vzdálenost 50 – 70 cm
- Parkové růže vysazujeme na vzdálenost 0,8 – 1,5 m nebo jako solitér
- Pnoucí růže vysazujeme na vzdálenost 1,2 – 2 m nebo jako solitér, doporučuje se vždy vysadit v těsné blízkosti vhodných opor
Ošetření během vegetace
Po výsadbě hnojení neprovádíme. Pokud jsme použili substrát určený pro růže, jsou základní živiny již obsaženy v substrátu. V následujících letech je potřeba doplňovat živiny hnojivy k tomu určenými např. Organo-minerální hnojivo pro růže, Cererit, Biopon na růže a jiné. Hnojíme převážně v předjaří a pak v červnu, v době kdy se začínají tvořit poupata. Poslední hnojení dusíkatými hnojivy provádíme nejpozději na konci července, aby stačily veškeré výhony do zimy dostatečně vyzrát. Na konci léta až začátkem podzimu hnojíme už jen hnojivy se síranem draselným a superfosfátem. V období celé vegetace je velmi důležitá zálivka nejlépe dešťovou nebo odstátou vodou. Zaléváme raději méně často, ale vydatně, neboť růže koření poměrně hluboko. Pokud budete zeminu zavlažovat pouze na povrchu, růže vytvoří pouze jemné kořeny v této oblasti a bude citlivější. Během vegetace odstraňujeme odkvetlé květy, tím podpoříte nové tvoření pupenů a znovu budou kvést.
Nejčastější choroby a škůdci
Mezi nejčastěji se vyskytující choroby růží zařadíme:
- černá skvrnitost
- padlí
- šedá hniloba
- rez růžová
- škůdci
Černá skvrnitost listů
Černá skvrnitost listů patří mezi nejhorší choroby růží. Začíná se objevovat nenápadně v podobě tmavohnědých až černých skvrn na listech. Napadené listy předčasně žloutnou, hnědnou a opadávají. Intenzitu napadení stupňuje vlhké počasí. Rostlina vytváří nové výhony a záleží na průběhu počasí, zda zůstanou zdravé. Pokud černou skvrnitost na listech růží objevíte, zlikvidujte všechny napadené listy a spalte je.
Ochrana: Dithane DG Neotec, Multirose, Magnicur Core, Magnicur Fungimat, Ortiva, Merpan
Padlí
Padlí patří mezi nejčastější houbové choroby růží. Na mladších listech se tvoří bělavý až šedobílý moučnatý povlak. Napadá konce výhonů, květní kalichy i mladá poupata. Houba přezimuje ve spadaném listí a i v pupenech. Padlí se vyvíjí někdy již v druhé polovině května a v červnu, zejména když po parných dnech následují chladné, mlhavé noci a na listech se sráží voda. Napadené části rostliny se kroutí, zpomalují růst, žloutnou a napadené listy později hnědnou a odumírají. Při napadení růží padlím odstraňujeme a pálíme postižené části. Některé odrůdy jsou padlím častěji napadány, proto se doporučuje prevence postřikem.
Ochrana: Multirose, Magnicur Core, Magnicur Fungimat, Kumulus WG , Ortiva
Šedá hniloba
Hnědá hniloba postihuje oslabené části keřů. Na okrajích listů se objevují tmavé skvrny, které se rychle šíří po listech. Stejně tak houba napadá i květy, které jsou pokryty chlupatým světlým povlakem. Je důležité odstranit všechny poškozené části.
Ochrana: Fitosporin, Magnicur Quick, Mikosan
Rez růžová
Rez růžová je houbová choroba napadající listy. Na spodní straně se vytváří drobné žluté prášivé výtrusy. Koncem léta jsou výtrusy černé. Při silnějším napadení dochází k předčasnému opadu listů a k deformacím výhonů.
Ochrana: Multirose, Magnicur Core, Magnicur Fungimat, Ortiva
Škůdci
Mšice
Mšice je nejčastější škůdce, který rostlinu oslabuje svým sáním. Napadá především koncové výhony a poupata. Při malém výskytu můžeme odstranit mšice mechanicky.
Ochrana: Mospilan 20SP, Karate, Agro Natura Rock Effect, Sanium Ultra, Fast
Pilatka drobná
Pilátka drobná se projevuje stočenými lístky, které se objevují od května. Listy postupně žloutnou a odumírají. Ve svinutém listu můžeme najít bílé, později zelené až 1 cm dlouhé larvy pilatky.
Ochrana: Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20SP
Ostatní škůdce
Ostatní škůdce můžete zlikvidovat insekticidními přípravky. Z nejběžnějších a velice účinných systémových prostředků je Mospilan 20SP - kontaktní a žaludeční jed, který působí již ve velmi nízkých dávkách, má rychlé počáteční působení v porostu, dlouhodobý reziduální účinek proti všem vývojovým stadiím škůdců. V případě použití systémových postřiků už nemusíte nutně dbát na zasažení celé rostliny. To je velká výhoda zejména u hodně napadených rostlin, které mohou mít vlivem škůdců třeba pokroucené listy, kam by se kontaktní postřik jen těžko dostával. Postřik se v podstatě dostane do rostliny, která se pro škůdce stává jedovatou.